Přeskočit na obsah
Obec Heřmanovice > Aktuality > OSTATNÍ

OSTATNÍ

Neřezané a ostatní položky

Postup při sanaci studní postižených povodněmi

  • OSTATNÍ

Při povodních může být individuální zdroj pitné vody (studna) viditelně postižen, pokud hladina záplavové vody dosáhne zhlaví studny nebo se dokonce přes něj přelije, ale k ovlivnění kvality vody může v některých případech dojít i v případech, že zhlaví studny je zcela netknuté a povodňová vlna ke studni zdaleka nedosahuje. Vše záleží na propustnosti podloží.

Pokud nebyla studna (např. povodní) přímo zasažena, je nutné zkontrolovat, zda voda ve studni nezměnila svoji barvu, zákal, pach či chuť, popř. zda se hladina vody ve studni mimořádně nezvýšila. Pokud k takovým změnám v kvalitě vody došlo, je potřeba vodu odčerpávat, dokud se zase její organoleptické vlastnosti (barva, zákal, pach a chuť) nevrátí ke stavu před povodní. Do té doby by se voda neměla používat k pití a čištění zubů, nebo jen po převaření. Pokud již voda smyslově vypadá jako dřív, popř. pokud je jen zvýšená hladina vody, ale její kvalita se nezměnila, je nutné provést jednorázovou „šokovou“ dezinfekci. Dávka volného chloru by se měla pohybovat mezi 0,5 – 1,0 mg/l a doba působení nejméně 12 hodin (např. přes noc). Poté by se měla voda částečně odčerpat. Pít ji lze ve chvíli, kdy je již po chuťové stránce (zápach po chloru) pro uživatele přijatelná. Po 1-2 týdnech by se měl nechat udělat krácený rozbor vody pro potvrzení stavu.
Pokud voda ve studni nejeví žádné změny a i její hladina je v obvyklé výši, stačí prohlédnout zhlaví a obsyp studny, zda do ní nemůže zatékat. Preventivně je možné provést jednorázovou dezinfekci vody. Dávka aktivního chloru by se měla pohybovat okolo 0,5 mg/l a doba působení nejméně 2 hodiny, pokud dojde k důkladnému promíchání aplikovaného přípravku v celém sloupci vody (lze dosáhnout opakovaným zapnutím a vypnutím čerpadla).

Pokud byla studna povodní přímo a zjevně zasažena, bývá většinou nutné provést kompletní sanaci. K sanaci (vyčištění a znovuuvedení do použitelného stavu) je ale možné přistoupit až tehdy, kdy to nejenom dovolí vnější podmínky (opadnutí povodňové vlny, odstranění nánosů bahna ad.), ale také až dojde k poklesu zvýšené hladiny spodních vod. V průběhu povodně totiž dochází k velkému zvýšení hladiny podzemních vod jednak vlivem zvýšené hladiny v okolních tocích, jednak vlivem velkého nasycení země od nadměrných srážek. Do studny se pak dostává voda zcela jinými vrstvami zemin než obvykle, tudíž se i její kvalita může lišit od standardních podmínek.
Způsoby sanace se budou poněkud lišit v závislosti na typu studny (kopaná (šachtová) nebo vrtaná), proto je zde uvádíme odděleně.

Postup při sanaci kopané studně:
1.
Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny a čerpací zařízení (ruční pumpa – pokud je přítomna) od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
2.
Odstraníme zákrytovou desku a otevřeme studnu. Pokud je studna vybavena elektrickým čerpadlem, odpojíme přívod elektrické energie.
3.
Vytáhneme instalované čerpadlo (pokud bychom ho použili k čerpání zakalené vody, mohlo by se zničit) a uložíme ho k pozdějšímu očištění. Instalujeme nové čerpací zařízení (kalové čerpadlo) pro vyčerpání znečištěné vody.
2
4.
Pokud jde o silně znečištěnou studnu, např. zaplavenou bahnem, vyčerpáme celý objem vody. Pokud voda nejeví výrazné známky znečištění, můžeme dále pokračovat podle bodu 9.
5.
Sestup do studny a práce v ní je vhodné přenechat profesionální studnařské firmě. Nicméně rozhodne-li se někdo pro čištění studny svépomocí, musí přitom dodržovat některá zásadní bezpečnostní opatření. Před vstupem do studny pomocí detektoru nebo svíčky zjistíme, zda ve studni nejsou jedovaté plyny (CO2, metan, sirovodík), které by znemožnily dýchání – a pokud ano, odstraníme je vývěvou nebo kompresorem. Čištění provádíme za přítomnosti nejméně 3 osob! Člověk sestupující do studny musí být vybaven osobním zajištěním proti pádu a po celou dobu jeho činnosti ho musí navázaného na laně zajišťovat nejméně dva lidé, kteří se nesmí zabývat ničím jiným a jsou tělesně natolik zdatní, aby osobu ze studny v případě potřeby vytáhli. Osoba pracující ve studni musí být vybavena ochrannými pomůckami (bezpečnostní helma apod.).
6.
Tlakovou vodou nebo mechanicky (např. kartáčem) důkladně očistíme vnitřní stěny a dno studny, případně sací zařízení od mechanické pumpy, je-li přítomno. Pokud čistá voda nestačí důkladně umýt stěny, lze použít i mýdlový roztok. Používáme-li kartáč nebo mýdlový roztok, poté stěny opět důkladně opláchneme čistou vodou a vodu úplně vyčerpáme.
7.
Omyjeme nebo alespoň skropíme vnitřní stěny studny a čerpací zařízení koncentrovanějším roztokem dezinfekčního prostředku, který obsahuje chlor (koncentrace volného chloru 500 mg/l). Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Necháme působit aspoň dvě hodiny.
8.
Opláchneme stěny čistou vodou a vodu vyčerpáme.
9.
U nečistotami viditelně nezasažených studní odčerpáme vodu ze studny asi na 1 m výšky vodního sloupce. Přechlorujeme vodu dezinfekčním přípravkem (nejlépe na bázi chloru – koncentrace volného chloru cca 10 mg/l – tj. asi desetinásobek oproti dávce uvedené níže pod bodem 16) a myjeme stěny zpětným proudem silně přechlorované vody. Úplně vyčerpáme vodu ze studny. Před vstupem do studny – viz bod 5.
10.
U studní viditelně znečištěných odstraníme stávající pokryv dna (štěrk, hrubozrnný písek). Vytěžíme kal a bahno ze dna studny okovem, odstraníme případné pevné součásti a pečlivě vyčistíme dno studny. Čistíme také vtokové otvory na dně studny.
11.
Vyspravíme stěny studny podle druhu jejího zdiva – skruže, cihly, kameny. U skružených studní opravíme spárování mezi skružemi.
12.
Provedeme konečné mytí stěn a dna studny, vodu vyčerpáme.
13.
Vrátíme pokryv dna, nejlépe nový štěrk nebo hrubozrnný písek, v nouzi též důkladně propraný starý.
14.
Necháme studnu naplnit vodou a v případě, že je voda dále kalná, pokračujeme v čerpání až do vymizení zákalu či neobvyklé barvy vody.
15.
Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí/trubkou předtím důkladně opláchli a propláchli,
3
včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace chloru viz bod 7). Pokud do čerpadla
vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.
16.
Do vody nalejeme (nasypeme) prostředek pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití, dbáme o důkladné promíchání s celým objemem vody ve studni. U chlorových preparátů volíme takovou dávku, která znamená obsah volného chloru ve vodě ve studni na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Po několika hodinách odpustíme trochu vody a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodního potrubí. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky. Musí se jednat o přípravek vhodný k dezinfekci pitné vody.
17.
Uzavřeme studnu zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).
18.
Vodu ze studny používejte jako užitkovou.
19.
Asi za 1 až 2 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat. K pití, výplachu úst a vaření používejte až po rozboru kvality vody s uspokojivým výsledkem.

Společná poznámka pro oba typy studní: Veškerou vyčerpanou vodu v průběhu sanace (body 4, 6, 8 a 10 výše) odvádíme do kanalizace nebo dostatečně daleko od studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění vody ve studni, ale i okolních studní! Není-li to možné nebo obsahuje-li voda vysokou koncentraci dezinfekčního přípravku, je nutné ji odvézt cisternou do vhodné vodoteče nebo (obsahuje-li vysoký obsah chloru) do čistírny odpadních vod, aby nedošlo k poškození vegetace a půdního prostředí.

Postup při sanaci vrtané studně:
1.
Odstraňujeme-li následky záplav, je možné se sanací začít až po opadnutí povodňové vlny a poklesu hladiny podzemních vod. Mechanicky očistíme vnější stěny studny od nánosů bahna a nečistot a opravíme poškozené části vnějšího krytu studně. Důkladně opláchneme čistou vodou, nejlépe tlakovou.
2.
Odstraníme zákrytovou desku zhlaví studny a otevřeme studnu. Před otevřením studny odpojíme přívod elektrické energie do studny.
3.
Nejprve vyčistíme zhlaví studny, lze použít podobný postup jako pro studny kopané – viz kroky 6 až 8 výše.
4.
Čerpadlo standardně instalované ve studni a odpojené od elektrické energie ze studny vytáhneme (pokud to nánosy bahna dovolí) a uložíme k pozdějšímu očištění. Pokud čerpadlo ze studny nelze vytáhnout, je třeba se obrátit na odborníky. Není vhodné se pokoušet čerpadlo vytáhnout násilím, případně nějakými vlastními metodami, mohlo by to na čerpadlu i studni způsobit nenahraditelné škody.
5.
Do studny nainstalujeme provizorní čerpací zařízení pro vyčerpání nečisté vody ze studny. Nejvhodnější je čerpadlo kalové, pokud se ale do vrtu díky své velikosti vejde. To může být problém u studní vrtaných do menších průměrů. V tom případě doporučujeme použít nějaké starší nebo levnější ponorné čerpadlo menších rozměrů, které však při větší
4
hloubce vrtu nemusí mít dostatečnou výkonnost. Čerpadlo spouštíme do studny až na
dno a pak povytáhneme do čerpací polohy cca 0,5-1 m nade dnem.
6.
Studnu je potřeba několikrát za sebou vyčerpat (nejlépe během více dní několikrát za den) do té doby, než je voda úplně čirá bez barvy a zákalu. V případě podezření na poškození studny je vhodné nechat vrt prohlédnout kamerou od specializované firmy.
7.
Do studny nalejeme dezinfekční roztok na bázi chloru tak, aby obsah volného chloru ve vodě ve studni byl na úrovni cca 1 mg/l. Dezinfekční prostředek necháme působit nejméně 12 hodin. Aby došlo k promíchání dezinfekce skrze celý sloupec vody, několikrát za sebou krátce zapneme a vypneme čerpadlo. Při přípravě dezinfekčního roztoku se vždy řídíme návodem k použití a používáme vhodné ochranné pomůcky.
8.
Demontujeme provizorní čerpací zařízení a do studny spustíme zpět původní čerpadlo, které jsme spolu s napojenou hadicí předtím důkladně opláchli a propláchli, včetně omytí dezinfekčním roztokem (koncentrace chloru viz bod 7 u sanace kopaných studní). Pokud do čerpadla vniklo bahno, je vhodné ho rozebrat či svěřit do odborného servisu k vyčištění.
9.
Obsah studny vyčerpáme (nebo aspoň jednou obměníme, pokud má studna vydatný přítok) a ještě jednou přidáme prostředek vhodný pro dezinfekci pitné vody podle návodu k použití. U chlorových preparátů udržujeme obsah volného chloru 0,5 – 1 mg/l. Na tomto místě, kdy se již voda dezinfikuje ke konečnému užití, je nutné použít čistý chlornan sodný nebo jiný vhodný přípravek.
10.
Po několika hodinách odpustíme trochu vody (otevřeme výtokové ventily na nejvzdálenějších větvích vodovodu) a tím načerpáme vodu ze studny za účelem dezinfekce též do rozvodného potrubí.
11.
Uzavřeme zhlaví studny zákrytovou deskou. Asanujeme a upravíme okolí studny (zajistíme odtok čerpané vody, obnovíme jílové těsnění u pláště studny, pokud bylo porušeno apod.).
12.
Vodu ze studny používejte jako užitkovou.
13.
Asi za 1 až 2 týdny, když mezitím studnu používáme a vodu průběžně čerpáme, necháme v laboratoři provést krácený rozbor pitné vody. Pokud je voda stále mikrobiálně závadná, je nutné dezinfekci vody zopakovat. K pití, výplachu úst a vaření používejte až po rozboru kvality vody s uspokojivým výsledkem.

Další informace k ochraně zdraví při povodních naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví (mzd.gov.cz), Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz) a na sociální síti X @Hygiena_cz.

sanace_postizenych_studni.pdf

Zpráva o situaci v krnovské nemocnici ve čtvrtek 19. září

  • OSTATNÍ

Sdružené zdravotnické zařízení SZZ Krnov po povodních funguje v krizovém režimu. Sčítáme a odstraňujeme škody. Koordinujeme řešení problémů jednotlivých oddělení a ambulancí. Postupně se snažíme obnovovat provoz. Pracujeme v podmínkách omezené dodávky elektřiny. Pitnou vodu máme díky cisternám a také zajišťujeme distribuci balené vody.   Internetové připojení je pomalé a omezené. Pokrytí signálem mobilních operátorů bylo uspokojivě obnoveno.

To nejdůležitější, co potřebujeme sdělit veřejnosti, jsou telefonní čísla na zástupce jednotlivých oddělení a ambulancí, kteří poskytují aktuální informace o situaci na svém úseku a řeší s pacienty příslušnou problematiku:

https://www.szzkrnov.cz/aktuality/telefonni-kontakty-na-oddeleni-ambulance-a-poradny-szz-krnov

V krnovské nemocnici je nadále zajišťována jen ambulantní péče. Nemocnice nepřijímá pacienty k plánovaným výkonům.

Gynekologie a porodnice přijímá nastávající maminky bez omezení.

Nemocniční lékárna stále funguje jako jediná v Krnově.  Má otevřeno každý den od 7 do 18 hodin.

Pobočky SZZ Krnov, nemocnice ve Dvorcích a ve Městě Albrechticích, nejsou povodní vážněji poškozené. Funguje tam elektřina a teče voda. Z důvodů odlehčení krnovské nemocnici bylo několik pacientů přeloženo do Města Albrechtic a do Dvorců.

Stravovací provoz krnovské nemocnice vaří i v provizorních podmínkách. Dovážíme jídlo do pobočky ve Městě Albrechticích. Ve Dvorcích byla zajištěna dodávka stravy pacientům a zdravotníkům se spolupráci s místní restaurací.

Od čtvrtka 19. září byla obnovena autobusová doprava mezi Krnovem a Městem Albrechtice, takže už se „přespolní“ zaměstnanci dostanou z práce a do práce. 

Zatím v Krnově nefungují některé diagnostické metody a obory, což řešíme převozem pacientů do jiných krajských nemocnic.

Do Krnova se vrací první pacienti, kteří v krizové situaci prošli urgentním příjmem Slezské nemocnice v Opavě.

Zničená zdravotnická dokumentace z vyplavených archivů je ukládána zvlášť, aby důvěrné informace neskončily na skládkách. Bude zlikvidována za dodržení všech povinností vztahujících se k ochraně osobních údajů pacientů. To znamená ve spolupráci s certifikovanou skartační firmou nebo v kotelně.

Ve Městě Albrechticích se archiv podařilo přenést do vyšších pater, takže k poškození nedošlo.

Park v  areálu krnovské nemocnice je podmáčený a nebezpečný. Některé stromy už se vyvrátily, jiné jsou nakloněné a nestabilní. Jakmile park trochu vyschne, pustíme se do kácení nebezpečných stromů.

V krnovské nemocnici funguje ordinace praktického lékaře (MUDr. Novák, MUDr. Halfarová). Ve Městě Albrechticích byla v nemocnici ve vyšetřovně EKG zřízena ambulance praktického lékaře, ve které pacienty ošetří MUDr. Šupík. Seznam praktických lékařů, kteří jsou pacientům k dispozici ve svých ordinacích: MUDr. Michalcová Kamila, MUDr. Šupíková Jana, MUDr. Ondřej Novák, MUDr. Weiss Marcel, MUDr. Andršová Magda (na Albrechtické ulici), MUDr. Nováková Klaudie, MUDr. Tobiášková Leona, MUDr. Herzinger Pavel.

Praktický lékař pro děti a dorost PLDD je v provozu pro akutně nemocné pacienty, včetně péče o akutně nemocné pacienty z uzavřených ambulancí. V Krnově funguje ordinace PLDD MUDr. Mylka a MUDr. Sedláčka.

Pro své zaměstnance SZZ Krnov objednává vakcíny proti žloutence typu A.

Obnovení provozu: Ambulance hematologická, oční, interní, psychiatrická, onkologická, metabolické centrum.

Děkujeme za dodávky balené vody i těm, kdo nám pomáhají s vykládáním a distribucí.

Děkujeme za pravidelné doplňování cisterny s pitnou vodou před stravovacím provozem.

Pomoc s obnovením dodávky proudu nám nabídly externí firmy. Děkujeme za pomoc Vězeňské službě.

Pomoc s vyklízením povodňových škod nám nabídli učni a středoškolští studenti, a postupně se nám hlásí další dobrovolníci.

Připravujeme seznam kolegů, zaměstnanců SZZ Krnov, které povodeň těžce zasáhla v soukromí. Zjišťujeme jak jim můžeme pomoci.  V první fázi jim nabízíme pomoc při vyřízení agendy státní mimořádné finanční dávky. Jedná se o pomoc v situaci, kdy na rozsáhlém území nefunguje elektřina ani internet.

Od 17. 9. do odvolání jsou v nemocnici povoleny návštěvy jen na dětském oddělení. |Na ostatních odděleních jen u pacientů ve vážném stavu a to po dohodě s ošetřujícím lékařem.   

Vjezd do areálu krnovské nemocnice je povolen pouze pro zásobování, IZS a zaměstnance.

Cisterna s pitnou vodou v areálu krnovské nemocnice není určena pro veřejnost. Cisterny s pitnou vodou pro občany jsou rozmístěny v Krnově mimo areál nemocnice.

Není možné v nemocnici dobíjet mobilní telefony. Informace o místech dobíjení telefonů, o distribuci potravin a rozmístění cisteren s pitnou vodou najdete na webu města krnov.cz.

Nemocniční stravovací provoz až do odvolání nevaří pro externí strávníky.

 

Kontakt pro nabídku brigádníků při odstraňování povodňových škod: 603 557 230

Kontakt pro nabídku materiální pomoci: 606 666 517 (mail: mluvci@szzkrnov.cz)

 

 

 

Help-in, o. p. s. – O Z N Á M E N Í – nabídka pomoci

  • OSTATNÍ

Vážení zástupci obcí a měst,
Heřmanovice, Holčovice, Janov, Liptaň, Osoblaha, Petrovice, Třemešná, Vysoká
vzhledem k situaci, jsme Vám chtěli vyjádřit co největší možnou podporu a návrh naší pomoci ve formě využití našich personálních kapacit. Pokud máte ve Vaší obci rodinu, jejíž součástí je senior nabízíme:
– Pomoc s likvidací následků povodně – formou pomoci Hodinového manžela
– Pomoc s dodáním darovaného ošacení a materiálu (momentálně vše vozíme do Karlovic a Zátoru)
– Pomoc s nákupy
– Ostatní pomoc dle domluvy a našich možností

Vše bude samozřejmě odvislé od dopravní dostupnosti. S klienty naší služby z Vašich obcí jsme v kontaktu.

V případě potřeby jakýchkoliv konkrétních informací, se prosím obracejte na vedoucí pečovatelské služby: (Jana Kurečková) tel: 733 535 582 a případně na sociální pracovnici (půjčovna kompenzačních pomůcek – Lubomíra Petříková, DiS.) tel: 733 535 585.

Přeji všem mnoho sil.
Barbora Gavendová
Ředitelka společnosti
Help – in, o.p.s.

Co a jak dělat při návratu po povodních (nejen) pro ochranu vašeho zdraví?

  • OSTATNÍ

Co a jak dělat při návratu po povodních (nejen) pro ochranu vašeho zdraví?

prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD., MBA, FRCPS
Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví

 

Před příjezdem:

Pokud jste byli evakuováni, neuspěchejte návrat – pro svoji bezpečnost vyčkejte na povolení ke vstupu do oblasti, která byla zaplavena.

Budete potřebovat silné gumové rukavice, gumovky, pracovní oblečení, respirátory, vhodné jsou i ochranné brýle. Zajistěte si čistící a desinfekční prostředky, desinfekci na drobná poranění. 

Na cestě buďte opatrní. Cesty mohou být podmáčené a podemleté, bahno klouže, na cestě mohou být trosky nebo díry.

Vyhýbejte se vstupu do stále ještě zaplavených oblastí, voda může ukrývat ostré předměty, nezakryté otvory (typické jsou odkryté kanály), díry atd.

Podmáčené stromy, ale i stožáry a jiné stavby, mohou být nestabilní, zvláště ve větru, a ohrozit vás pádem.

 

Po příjezdu:

Nejprve zkontrolujte, zda váš dům nemá známky poškození – porušená stěna, trhlina, naklonění, podmáčení vysoko nad základy. Pokud ano, před vstupem si vyžádejte alespoň orientační posouzení statikem.

Jestliže po vstupu ucítíte plyn, může být poškozen jeho rozvod a hrozit exploze. Rychle otevřete dveře a okna, zavřete hlavní uzávěr plynu zvenku („HUP“) a zavolejte plynaře. Nevstupujte, dokud se problém neodstraní.

Vypněte hlavní jistič elektrické energie, abyste nebyli ohroženi proudem při případném zapnutí sítě v obci. Poraďte se s elektrikářem, zda budete moci některé okruhy, vedoucí jen v suchých stěnách, zapnout. Nezapojujte na rozvod v domě externí agregát bez souhlasu odborníka, používejte připojovací kabely k nástrojům a prodlužovačky do vlhka. 

Otevřete okna a dveře a nechte minimálně půl hodiny větrat před započetím prací – zbavíte se spór plísní, možných výparů uniklých chemikálií (platí hlavně pro dílnu a garáž) a usnadníte sušení.

Vyfotografujte vše, co je cennější a poškozené, výšku kam dosáhla voda a vše další, co byste mohli potřebovat pro pojišťovnu nebo případnou náhradu škody.

Situace po příjezdu a spatření škod a během sanace může být silně stresující, a kdokoliv z účastníků (včetně vás samých) může potřebovat psychologickou pomoc nebo i lékaře. Buďte vnímaví, a to i v delším časovém horizontu. Akutní reakce na stres je charakterizovaná ustrnutím, dezorientací, omezením pozornosti, v pozdějším stádiu pak apatií nebo naopak hyperaktivitou.

Psychosociální pomoc můžete vyhledat například za pomoci následujících stránek:

 

Při sanačních pracích

Povodňová voda je s vysokou pravděpodobností kontaminována infekčními mikroorganismy ze septiků, ČOV, uhynulých zvířat atd. Může být kontaminována i chemikáliemi. Vyhýbejte se co nejvíce přímému kontaktu s ní, ale i s bahnem a mokrými a bahnem pokrytými povrchy. Mikroorganismy vyplavené do vody mohou způsobit průjmová onemocnění, ale i žloutenku nebo leptospirózu[1], která může být i smrtelná, není-li včas léčena. Existuje i riziko infekce tetanem.  Nástup nemoci může být opožděn, až několik týdnů po infekci.

Používejte rukavice (nejlépe gumové), gumové nebo nepromokavé boty vždy, když jste ve styku s povodňovou vodou nebo jí zasaženými předměty. Často a pečlivě si myjte ruce mýdlem a čistou, nejlépe teplou vodou. Vždy před jídlem. Nemáte-li čistou vodu, používejte dezinfekci na ruce, stejnou jako při COVID-19. Pracovní oděvy perte odděleně od ostatního prádla, nejméně na 60 °C s pracím práškem nebo 90 °C bez

K pití, vaření, mytí, čištění zubů a mytí nádobí používejte spolehlivě čistou vodu. Máte-li pochybnosti, převařte ji důkladně, ideálně několik minut varu a pak aspoň 10 minut nechat horkou, ať je vyhubení mikroorganismů úplné.

Studny jsou po povodni většinou kontaminované a před používáním je nutné je vyčistit. Návod na jejich vyčištění najdete na https://szu.cz/wp-content/uploads/2022/12/sanace_zatopene_studny_SZU.pdf

 Voda dodávaná vodárenskými společnostmi je obvykle nezávadná. Přesto se doporučuje nechat po návratu domů nechat vodu z kohoutků 2 minuty odtéct, případně i déle, dokud nebude čirá. U individuálních zdrojů pitné vody je třeba postupovat podle pokynů na webu ministerstva zdravotnictví.

Zajistěte hygienicky vhodné toalety, tedy zabraňte dalšímu šíření kontaminace z nich. Pokud septik plný povodňové vody nebo kanalizace neodtéká, neměli byste používat splachovací toalety připojené k systému. Pokud odtéká, je vhodné hned po příchodu záchod naprázdno spláchnout, aby se nádržka znovu naplnila čistou vodou. Pokud nelze používat splachovací toaletu, používejte chemický záchod, v krajní nouzi vykopejte latrínu. Latrína musí být mimo ochranná pásma studní apod., dostatečně hluboké, ale ne se spodní vodou. Po použití – nejméně však jednou denně – je třeba zasypat latríny vápnem. Nutno zajistit dostatek vody na umývání a případně i dezinfekční roztok. Po skončení prací zasypat.

Povodní zasažené stěny, věci a materiály mohou být kontaminované původci nemoci. Snažte se co nejdříve je očistit. Nenasákavé povrchy omyjte vodou a saponátem, tapety strhejte, malbu oškrábejte, může být nezbytné i oklepat omítku. Objemné nasákavé věci jako koberce je nejlépe vyhodit; mají-li pro vás vysokou hodnotu a chcete je zachovat, je nutné je vyprat a pokud možno dezinfikovat. To mohou udělat i profesionální služby, ale informujte je o tom, že věci byly v povodňové vodě.

Pokud pracujete s tlakovou vodou nebo uschlými sedimenty, vzniká aerosol – používejte respirátor a ochranné brýle (vstupní branou infekce mohou být i oči). Je vhodné vyklidit bahno co nejvíce za vlhka, tedy ještě dříve, než úplně uschne, ať se z něj co nejméně práší.

Věci, které chcete zachovat, důkladně omyjte a dezinfikujte běžnými dezinfekčními prostředky (Savo, chloramin, chlorové vápno atd.). Dávka SAVO je přibližně malá sklenička (jedno deci) na vědro vody. Dezinfekční prostředky mají bělicí účinky, mohou změnit barvy textilu. Textil vyprat na co nejvyšší teplotu podle typu materiálu nejméně 60 °C s pracím práškem. popřípadě dát do čistírny. Objemné nasákavé věci je nejlépe vyhodit. Proveďte fotodokumentaci dražšího vybavení, které budete vyhazovat, pro pojišťovnu.

Použité mokré hadry, ručníky a postradatelné nasákavé věci ještě před likvidací ve vlhkém stavu uzavřete do nepromokavého obalu (PE, PP, igelit…)

Při práci s dezinfekcí uvnitř budov důkladně větrejte, uvolňuje se dráždivý chlór. Nemíchejte různé čistící a prací prostředky, mohou spolu reagovat a uvolňovat nebezpečné páry.

Potraviny zasažené povodňovou vodou vyhoďte vyjma těch hermeticky uzavřených, které můžete omýt a dezinfikovat event. sterilizovat. Doma uskladněnou zeleninu, která nebyla zasažena vodou (např. brambory), můžete používat po důkladném uvaření. Při delším skladování (týdny) před spotřebou se přirozeně snižuje koncentrace infekčních mikroorganismů, ale nemusí zmizet úplně.   

Jsou-li s vámi děti, nenechte je si hrát na zasažených místech. Naštěstí příroda také dezinfikuje, hlavně slunečním zářením, takže trávník je většiny kontaminace zbaven asi po týdnu pěkného počasí. Přetrvávají spory tetanu, ale před touto infekcí jsou chráněny děti očkované hexavakcínou už v útlém věku, což je povinné očkování.

Vyčerpání a stres snižují obranyschopnost organismu, můžete být prochlazeni a větší shromáždění lidí usnadňuje přenos nemocí. Roste tak riziko onemocnění respiračními chorobami včetně COVID-19.

Každé, i drobné zranění je vstupní branou infekce do organismu, takto se přenáší nejen infekce způsobující zánět rány, ale i další nemoci jako leptospiróza nebo tetanus. Každou, i drobnou ranku proto ošetřete dezinfekcí.

Elektrické agregáty mají toxické emise (oxid uhelnatý je životu nebezpečný) a proto nesmí být používány uvnitř budov ani v blízkosti oken a dveří. Bezpečná vzdálenost od budovy je asi 5 metrů.

Nemoci, které hrozí po povodni, mají různou inkubační dobu, od dvou dnů až do několika měsíců. Dojde-li ke zhoršení zdravotního stavu, navštivte lékaře a informujte ho o možné expozici z povodní – urychlí to diagnózu a usnadní léčbu.

Delší dobu po povodni

Zdraví zasažených lidí může doznat úhony i delší čas po povodni, a to hlavně tzv. posttraumatickou stresovou poruchou PTSD.  Projeví se znovuprožíváním události v myšlenkách, fantaziích nebo snech („flashbacks“). Postižený se často vyhýbá místu nebo situaci připomínající mu danou událost. Nevzpomíná si na některé podrobnosti či dokonce na celé období, má obtíže s usínáním a spánkem, bývá podrážděný, mívá návaly hněvu, potíže s koncentrací a trpí nadměrnou úlekovou reaktivitou. K rozvoji těchto příznaků dochází nejpozději do 6 měsíců po události a když příznaky trvají nejméně jeden měsíc nebo jsou závažnějšího charakteru, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.

[1] https://mzd.gov.cz/wp-content/uploads/2024/09/06_povodne_2024_letak_leptospiroza.pdf