Obecní úřad

Zimní pohled na cestu směrem na Rejvíz

Západ slunce nad Heřmanovicemi

Pohledy na Heřmanovice

Pohled z Kobrštejna

Nejbližší město
Zlaté Hory je městskou památkovou zónou s měštanskými domy na náměstí. Mají renesanční a barokní jádro a po četných požárech jsou upraveny empírově. Ukázkou slezského baroka je budova bývalé pošty, dnes sídlo městského hornického muzea. Pozornost si dále zaslouží farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, špitální kostel svatého Kříže a na návrší nad městem stojí kaple svatého Rocha, u které se v letech 1759 a 1779 odehrály bitvy mezi rakouským a pruským vojskem.

Nad městem se na 890 m vysoké
Biskupské kupě tyčí 19 m vysoká rozhledna z roku 1898 s dalekým výhledem. Na západním úbočí kopce se nachází zřícenina malého strážního hrádku Leuchtenštejn.

Biskupská kupa a Zlatý chlum

Ve Zlatých Horách začíná
hornická naučná stezka vedoucí na Příčnou horu a Táborské skály, která spojuje kdysi významná, dnes ale opuštěná hornická díla. Pozoruhodné jsou především pinky – propadlé středověké těžební komory hluboké až 30 m.

Hornická naučná stezka – Zlatý potok

Hornickou minulost připomínají také nově budované repliky středověkých rudních mlýnů na říčce
Olešnici u silnice do Dolního Údolí.

V sousedním
Horním Údolí lze vidět kromě několika zachovalých roubených domů také novogotický kostel svatého Jana Křtitele, jehož interiér, stejně tak jako místní hřbitov, zdobí díla významné sochařské rodiny Kutzerů, kteří zde žili v 19. století.

Z kostelíka svaté Marty zbyly již jen základy, nad ním v lese stojící pomník upomíná na důlní neštěstí, při kterém v roce 1577 zahynulo 11 horníků.

Západně leží město
Jeseník s vodní tvrzí (dnes muzeum) a lázněmi (Priessnitzovo sanatorium), nad nimž se tyčí 26 m vysoká rozhledna
Zlatý chlum z roku 1899.

Četné památky lidové architektury jsou dochované také ve Spáleném, Komoře, Holčovicích a Hynčicích.

Cykloturisté mohou ke svým toulkám využít značené cykloturistické trasy Vrbenska a Zlatých Hor nebo česko-polskou příhraniční stezku Opavice. Takto se lze, často po místních komunikacích, dostat do Krnova, Zlatých Hor, přes samotu Drakov na Rejvíz nebo podél Černé Opavice do Vrbna pod Pradědem.

Součástí Zlatých Hor je také nejvýše položená osada ve Slezsku – Rejvíz (790 m), kde lze vidět kostel s oltářem od Bernarda Kutzera a penzion Rejvíz, dříve Noskova chata. Ten je známý svým interiérem, především vyřezávanými židlemi, které zpodobňují někdejší stálé hosty podniku. Z přírodovědného hlediska je ale nejzajímavější stejnojmenná národní přírodní rezervace s největším rašeliništěm na Moravě a ve Slezsku, Velkým a Malým mechovým jezírkem. První z nich o ploše 1692 m2 je přístupné po chodníku a kromě mnoha jiných rostlin tu můžeme spatřit například rosnatku okrouhlolistou, suchopýr pochvatý, klikvu nebo borovici blatku.

Malé mechové jezírko – Rejvíz

Karlova studánka

Nejen obec sama, ale i její okolí může návštěvníkům nabídnout mnoho k poznávání. Jsou tu jak památky lidové, městské, církevní a hradní architektury, tak krásy přírodní. Daleko není ani do známých lázní Karlova Studánka či k vodopádům Bílé Opavy, ani do vrcholových partií Jeseníků – na
Ovčárnu a Praděd.

Bílá Opava

Velká kotlina

Při silnici do Heřmanovic na východním svahu Příčného vrchu stojí obnovený poutní
kostel Panny Marie Pomocné vysvěcený v roce 1995. Původní chrám postavený roku 1841 byl v roce 1973 odstřelen. Na cestě ke kostelu je 14 zastavení Křížové cesty. Nedaleko se vypíná zřícenina hradu
Edelštejn, kdysi jednoho z největších slezských hradů.

kostel Panny Marie Pomocné

Hornickou minulost připomínají také nově budované repliky středověkých rudních mlýnů na říčce
Olešnici u silnice do Dolního Údolí.

V sousedním
Horním Údolí lze vidět kromě několika zachovalých roubených domů také novogotický kostel svatého Jana Křtitele, jehož interiér, stejně tak jako místní hřbitov, zdobí díla významné sochařské rodiny Kutzerů, kteří zde žili v 19. století.

Z kostelíka svaté Marty zbyly již jen základy, nad ním v lese stojící pomník upomíná na důlní neštěstí, při kterém v roce 1577 zahynulo 11 horníků.

Pěšky či na kole se lze z Heřmanovic vypravit na nedalekou hradní zříceninu –
Koberštejn.

Koberštejn

skály u Kobrštejna